Pátek
Cesta na Sokolí boudy proběhla bez sebemenších problémů, vzrůšo nás čekalo až při finálním stoupání k samotné boudě – na úzké cestě se autobus jen tak vešel, ale šikovný pan řidič to zvládl na jedničku (ještě že sníh z cesty slezl již včera:)) A protože jsme sem nepřijeli lenošit, využili jsme krásného počasí a ještě před zabydlením jsme se vydali na první badatelskou vycházku do okolí (3 km). Děti byly nadšené a překvapené ze zbytku sněhu na lesní cestě. Otevřel se nám nádherný výhled na Sněžku. Po návratu si ještě pohrály na dětském hřišti u chalupy a po ubytování na útulných podkrovních pokojíčcích nás čekala výborná večeře s bonusem v podobě dezertu. A že dětem na čerstvém vzduchu vyhládlo! Talíře byly prázdné. Nyní už jsou všechny děti vykoupané a v postýlkách. I vám přejeme krásnou a klidnou dobrou noc.
Sobota
Noc na horách byla úplně klidná, děti spinkaly jako andílci. Vzhledem k předpovědi počasí, která předpovídala na odpoledne déšť, jsme pozměnili náš projektový program mimo školu s názvem sportovně turistická túra s poznáváním okolí na Pomezní Boudy již na dopoledne. Úžasný školitel, pan Pavel Tomáš, zaujal děti výkladem o chovu ovcí a koz a provedl nás pohádkovou stezkou. V průběhu celého dopoledne plnili naši malí piráti pod jeho vedením nejrůznější sportovní aktivity. Milí rodiče, víte o tom, jaké máte doma borce? Během tohoto dopoledne ušli 6 km!!! Předpověď nezklamala, po obědě začalo opravdu pršet. To nám ale vůbec nevadilo, těšili jsme se, že si tedy šoupneme do pelíšků a odpočineme, ale opak byl pravdou. Děti i po dlouhé túře řádily, jsou prostě k neutahání. Ale my se nedáme! Spadla poslední kapka deště, obouváme holínky a hurá opět honit další kilometry:) Proč myslíte, že píšeme až teď? Na viděnou zítra!
PS: Ani v noci nebudeme zahálet – očekáváme zoubkovou vílu, a to hned dvakrát! Šarlotka a Dáňa přišli o svůj první zoubek…
Hláška dne: „Paní učitelko, Sněžka!“ … a po chvíli povídá Anička J.: „Paní učitelko, druhá Sněžka!“
Neděle
Že by se na nás Krakonoš zlobil? Ani náhodou, to nám jen poslal pořádný vítr do našich plachet a abychom byli rychleji doma, přidal i sníh, ať nám to dolů pěkně klouže:) Ale ještě před odplutím nás čekal nejdůležitější úkol – v pirátském oblečení si najít společný poklad. Za znělky písně „Vzhůru na palubu“ se piráti vydali s heslem „Kdo hledá, najde“ do útrob naší „plachetnice“. To bylo radosti, když objevili konečně tu pravou truhlu! Hlavní pirátky posílily své svalstvo, vyklidily kajuty a poté odnosily všechny lodní kufry do podpalubí. Ještě před obědem jsme poděkovali celému personálu penzionu Sokolí boudy za perfektní servis po dobu celého našeho pobytu, za výborné jídlo a vstřícný a milý přístup. Byli jsme tu opravdu moc spokojeni a proto si zamlouváme termín již na příští rok.
A na vás, milí rodiče, se již těšíme, za chvíli na viděnou.